Rozhovor – designér Radek Kapucián

1/ Proč právě interiérový design? Co tě k tomuto oboru původně přivedlo?

To, že dnes navrhuji interiéry, nikdy nebyl cílený plán. Už od dětství mě přitahovala řemesla, umění, technologie i mechanika. Po otci jsem zdědil zručnost a cit pro detail. Taťka byl velmi ceněný svářeč, který často pracoval i v zahraničí. Doma se věnoval řezbářství a fotografii a stavěl mi modely letadel a lodí. Proto jsem si ke studiu vybral strojařinu.

Zlom nastal před více než 25 lety, kdy jsem měl možnost odjet na zkušenou do Londýna. Původně jsem tam chtěl zůstat jen několik měsíců, poznat něco nového a zlepšit si angličtinu. Hledání práce ale nebylo úplně jednoduché. Nakonec jsem nastoupil do firmy zaměřené na stavební rekonstrukce a půdní vestavby.

Po čase jsem se osamostatnil a dělal nejrůznější opravy a řemeslné práce. Postupně přicházely větší a složitější zakázky a také setkání se zajímavými klienty, architekty a návrháři. Bylo potřeba se neustále vzdělávat – nejen v oblasti designu a materiálů, ale také technologií a pracovních postupů. A od té doby už se vše vyvíjelo celkem přirozeně.

Během covidu jsem založil firmu v Česku a navázal spolupráci se spolehlivými řemeslníky a dodavateli. Za tu dobu jsme zrealizovali řadu zajímavých projektů. Dnes působím v obou zemích, ale je to poměrně náročné, protože se na každé realizaci snažím být osobně. Postupně proto směřuji k tomu, abych se více věnoval projektům doma, především v Pardubickém kraji.

2/ Co tě na práci designéra nejvíce baví i po letech praxe?

Je asi důležité zmínit, že nejsem jen designér. Nedílnou součástí mé práce je i samotná výroba a realizace návrhů. Právě proces tvorby a stavby mě baví nejvíc, i když to není vždy jednoduché.

Největší odměnou je samozřejmě spokojený klient, který získá svůj vysněný interiér bez zbytečných kompromisů a s maximální péčí. Na jednom z posledních projektů se mi klient dokonce rozplakal štěstím. To byl opravdu silný moment.

Musím také přiznat, že při delších projektech si s klienty často vytvoříme velmi přátelský vztah. A to mi přijde skvělé. Člověk nezíská jen další zakázku, ale často i nového kamaráda.

3/ Své návrhy realizuješ pro klienty v Česku i v Anglii. Vnímáš rozdíly v jejich přístupu k bydlení nebo designu?

Určitě ano. V Česku je větší důraz na stavební a technickou stránku projektu. Člověk se více věnuje technickým výkresům a dokumentaci. Materiály se většinou vybírají z běžně dostupné nabídky a celkově jsou lidé spíše konzervativnější.

V Anglii se klienti nebojí více experimentovat s materiály, barvami ani netradičními řešeními. Běžně se používají přírodní materiály, jako je mramor, vápenec nebo masivní dřevěné podlahy, včetně prémiových značek typu Dinesen. Často se pracuje s ručně tištěnými tapetami, výraznými barvami nebo renovovanými kusy nábytku.

Lidé také více obnovují původní prvky, jako jsou dveře, okna nebo historický nábytek. Na jednom projektu jsme například aplikovali perleťovou úpravu stěn a instalovali zrcadla na stropy. To byl ale opravdu specifický dům.

4/ Navrhoval jsi naše současné kanceláře v Pardubicích. Přišli jsme za tebou s ne úplně jasnou představou. Potřebovali jsme do prostoru dostat poměrně dost míst k sezení a přitom jsme chtěli, aby působil vkusně a zachoval si lehkost. Díky spolupráci s tebou výsledek předčil naše očekávání. Byl tento projekt pro tebe výzvou?

Komerční prostory jsou vždycky výzvou, a právě proto mě baví. Každá firma funguje trochu jinak a každý prostor má své limity i možnosti.

V případě vašich kanceláří bylo od začátku jasné, že bude potřeba skloubit praktičnost s příjemnou atmosférou. Potřebovali jste dostatek pracovních míst, ale zároveň jste nechtěli, aby prostor působil přeplněně nebo těžce.

Výhodou bylo, že samotný prostor měl dobrý základ a během spolupráce se postupně vyjasňovalo, jakým směrem se vydat. Pak už šlo hlavně o správný výběr jednotlivých prvků, návrh recepce a dotažení detailů. Na podobných projektech mě baví právě to, že výsledná podoba vzniká postupně a společně s klientem.

5/ Jak obvykle probíhá spolupráce s tebou od prvního setkání až po finální realizaci?

Vše začíná nezávaznou úvodní schůzkou. Navzájem se poznáme a já klientovi představím možnosti spolupráce. Je pro mě důležité, abychom si lidsky sedli. Každý projekt beru poměrně osobně, takže vzájemná důvěra a dobrá komunikace jsou základ.

Po shromáždění všech informací a požadavků vytvářím první návrhy a moodboardy s inspiracemi, materiály, barvami a vybavením. Díky tomu si klient dokáže lépe představit výsledný směr.

Následně připravuji půdorysy, 3D model a vizualizace. Poté přichází na řadu plán prací a koordinace jednotlivých profesí. Během celé realizace klienta průběžně informuji a snažím se ho zapojit do důležitých rozhodnutí. Dobrá komunikace je podle mě klíčem k hladkému průběhu bez zbytečného stresu.

6/ Kdy je podle tebe ideální chvíle oslovit interiérového designéra při stavbě nebo rekonstrukci domu?

To je dobrá otázka. Určitě platí, že čím dříve, tím lépe. U novostaveb často navazuji na práci architektů nebo s nimi spolupracuji už od začátku.

Návrh interiéru je poměrně živý proces. Během realizace se některé původní představy mění a objevují se nové nápady. Často se také ukáže, že něco, co se líbilo na začátku, už po několika měsících není tak atraktivní.

Ideální je proto oslovit designéra s několikaměsíčním předstihem. Díky tomu je dostatek času vše promyslet a sladit ještě před samotnou realizací.

7/ S jakými představami nebo požadavky klientů se setkáváš nejčastěji?

To se nedá úplně zobecnit. Někteří klienti přicházejí s jasnou představou a chtějí výrazný interiér s nábytkem na míru, promyšleným osvětlením a zajímavými detaily.

Jiní přicházejí s nápadem, který je zatím jen v hrubých obrysech. Mojí úlohou je pak převést ho do reálné podoby a najít způsob, jak ho technicky i prakticky uskutečnit.

Často se dostávám i k projektům, do kterých se jiným nechce. Já to ale beru jako příležitost posunout se zase o krok dál.

8/ Co bývá při zařizování interiéru největší chyba, kterou lidé podceňují?

Chyb se dá udělat opravdu hodně, ať už po estetické, nebo technické stránce.

Pokud bych měl vypíchnout jednu věc, byla by to nedůslednost. Lidé začnou s určitým stylem nebo barevným konceptem, ale nedotáhnou ho do konce. Potom interiér působí nesourodě nebo lacině.

To platí nejen pro domácnosti, ale i pro restaurace nebo komerční prostory.

9/ Zabýváš se pouze návrhy, nebo klientům pomáháš i se samotnou realizací projektu?

Někteří klienti ode mě chtějí pouze půdorys, vizualizace nebo několikahodinovou konzultaci. Často si pak realizaci řeší sami.

Osobně ale preferuji kompletní projekt od návrhu až po realizaci. Mám tak jistotu, že výsledné dílo odpovídá původnímu záměru a splňuje požadavky jak po vizuální, tak po technické stránce.

Když už jsme u toho, musím zmínit i nástup umělé inteligence. Ta dnes dokáže pomoci s vizualizacemi a inspirací i běžným uživatelům. Internet je navíc plný nápadů a řešení.

Za největší hodnotu proto považuji praktické zkušenosti. Ty se nedají získat jinak než dlouhými lety práce v oboru.

10/ Když máš konečně čas sám pro sebe, jak odpočíváš? Kde dobíjíš baterky?

Když potřebuji vypnout, věnuji se svým koníčkům.

Odjakživa mě fascinovala letadla. Dříve jsem létal i amatérsky, ale to vyžaduje alespoň celý volný víkend, což se mi v posledních letech moc nedaří. Proto dnes létám alespoň s modely.

Když mám pár hodin klidu, rád maluji nebo kreslím. A to nejlepší dobíjení baterek je pro mě pořád dobré jídlo a kvalitní spánek.