Každý pokles je jiný – a přesto stejný. Jak přežít propady trhu bez paniky?

1. Trhy padají. Už zase!

Na začátku roku 2025 jsme se opět dívali na červená čísla. Trhy ovládla extrémní volatilita. Bylo to jako na horské dráze…

Indexy skáčou nahoru a dolů, novinové titulky straší, investoři nervózně a až s nepříjemnou pravidelností kontrolují své účty. Do toho všeho přichází otázka: „Neměl bych něco udělat?“

Pokud investujete déle než pár měsíců, tenhle scénář už asi dobře znáte. A pokud jste začali teprve nedávno? Vítejte, právě jste dostali první lekci z reálného investování!

Protože propady trhu nejsou výjimkou. Naopak jsou jeho přirozenou součástí.

2. Poklesy nejsou výjimečné – jsou pravidlem

Z historických dat víme, že akciové trhy neklesají jen „občas“, ale poměrně často. Jsou tak nedílnou součástí každé investiční cesty.

Pár příkladů z historie:

• Od roku 1926 byly výnosy amerických akcií záporné zhruba v 25 % případů (měřeno po jednotlivých kalendářních letech).
• Poklesy o 20 % a více sice nejsou každoroční, ale rozhodně nejsou ojedinělé.

Obrázek 1: Výnosy amerického akciového trhu v každém kalendářním roce od 1926 do 2024.

Na druhou stranu, i když během roku dojde k propadu, neznamená to nutně, že celý rok skončí ztrátově. Mnohokrát se už stalo, že trhy během roku výrazně oslabily, ale nakonec se vývoj obrátil a uzavřely v zisku.

Jinými slovy: nárazům se během své investiční cesty nevyhnete, ale to není chyba systému. Právě naopak, kolísání je přirozenou vlastností a důležitou součástí fungování trhu.

3. Když příběhy poráží fakta

Většina investorů nejspíš počítá s tím, že trh někdy spadne a možná dokonce mají plán, jak takové období přečkat či dokonce využít ve svůj prospěch. Ovšem i ten nejlepší plán může narazit na realitu, což vystihuje i české přísloví: “Člověk míní, život mění.”

Obrázek 2: Vývoj různých investic od roku 1972 a proběhlé finanční krize či jiné extrémní události.

Grafy jako tento vypadají zpětně přehledně. Propad, zotavení a jedeme dál. Když ale takovou situaci zažíváme v reálném čase, vždy na nás působí mnohem dramatičtěji. Proč tomu tak je?

Kvůli příběhům a zažitým narativům. 

Ekonomická data jsou sama o sobě nudná. Ovšem když média spojí probíhající tržní propad s krizí, válkou nebo globálním chaosem, vyvolává to v lidech daleko silnější emoce.

A právě v tom spočívá síla tzv. „narativní ekonomie“ (narrative economics), jak ji popisuje nositel Nobelovy ceny Robert Shiller. Ve své práci ukazuje, že:

• Lidé se nechovají podle dat, ale podle toho, jaký příběh si ke krizi vytvoří.
  
• Narativy mění způsob, jak fakta interpretujeme – a často vedou k iracionálním rozhodnutím.

Historický příklad:

Po skončení 1. světové války, během recese v letech 1920–21, se v USA kumulovalo hned několik opravdu strašidelných příběhů:

• dozvuky pandemie španělské chřipky,
• rasové nepokoje,
• strach z komunismu.

Mnoho lidí tehdy věřilo že se jedná o konec moderního ekonomického systému a zbavovalo se všech svých finančních aktiv. S odstupem více než 100 let už víme, že trhy se navzdory všemu opět zotavily – stejně jako ještě mnohokrát poté.

4. Dlouhodobě vítězí ti, kdo zůstanou zainvestovaní

Když se díváme na trhy v krátkém horizontu, vypadají často chaoticky a nepředvídatelně. Z dlouhodobého pohledu se ale ukazuje jiný obraz – akciové trhy prokazují obdivuhodnou odolnost.

Od roku 1900 až do roku 2024 dosáhly globální akcie (měřeno v amerických dolarech a očištěno o inflaci) průměrného ročního výnosu přes 5 %. To je víc než 120 let pozitivních reálných výnosů – navzdory všemu, co se za tu dobu ve světě odehrálo: světové války, pandemie, politické převraty, finanční krize, období vysoké inflace nebo geopolitická napětí.

Obrázek 3: Vývoj globálních akcií od 1900 do 2024 (měřeno v USD, očištěno o inflaci).

Toto vysoké dlouhodobé zhodnocení není náhoda, ale odměna za riziko, které investoři podstupují. A právě za podstoupené riziko získávají vyšší výnos, než jaký nabízí hotovost nebo státní dluhopisy. Bez rizika by tento výnosový rozdíl – tzv. riziková prémie – vůbec nemohl existovat.

Je potřeba si uvědomit, že volatilita (krátkodobé kolísání tržních cen) není chybou systému. Je to klíčová vlastnost akciových investic. Právě proto mají akcie smysl pro dlouhodobé investory, kteří mají čas a mohou si dovolit s trhem projít jeho přirozenými výkyvy – nahoru i dolů.

5. Co říká historie o velkých propadech?

Zřejmě největší strach investorů se točí kolem otázky: „Co když akcie z ničeho nic spadnou o 50 % nebo více?“

Abychom odpověděli, podívejme se na rozsáhlou analýzu historických tržních propadů. Studie publikovaná v roce 2017 zkoumala 1 032 případů z celkem 101 zemí, kde trh spadl o více než 50 % během 12 měsíců – v období od roku 1692 až do roku 2015.

Z této obrovské datové sady vyplývá, že extrémní propady byly ve většině případů následovány silně pozitivními výnosy. Jinými slovy, i když trh dramaticky klesne, neznamená to konec. Naopak statisticky je pak daleko pravděpodobnější, že budou následovat silně pozitivní výnosy.

A to má logiku. Když ceny akcií náhle klesnou, zvyšuje se tím jejich očekávaný výnos do budoucna. Z pohledu dlouhodobého investora je takový pokles sice nepříjemný, ale může být zároveň i příležitostí. Platit za akcie kvalitních firem nižší ceny totiž znamená vyšší očekávané zhodnocení.

Tento efekt ve výsledku zmírňuje dlouhodobý dopad tržních propadů na hodnotu vašeho portfolia i dosažení finančních cílů. Pro mladší investory, kteří jsou stále v akumulační fázi svého investičního života (tzn. stále do svého portfolia přidávají peníze), může mít takový pokles dokonce i pozitivní vliv na jejich konečný zůstatek.

Vezměte si například mladého 30letého investora s počátečním portfoliem 100 000 Kč a pravidelnou investicí 10 000 Kč měsíčně, kterého po pěti letech investování do akcií potká strašidelný propad o 50 %. Jeho portfolio sice nejdříve klesne, ale díky následnému vyššímu výnosu a pravidelným investicím nakonec dopadne lépe (modrá křivka), než kdyby k poklesu vůbec nedošlo (červená křivka).

Obrázek 4: Vývoj hodnoty portfolia mladého investora s propadem o 50 % a bez něj.

Přesto většina investorů v takové chvíli nepřemýšlí optimisticky – právě naopak. Lidská mysl je ovlivněna příběhy, emocemi a negativními scénáři. Místo toho, aby lidé vnímali pokles jako investiční příležitost, začínají panikařit a chtějí prodávat. To je přesně ten moment, kdy narativ poráží fakta.

Rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými investory často nespočívá ve složení jejich portfolia, ale v tom, jak dokážou zvládat tržní propady, když skutečně přijdou.

6. Jak poznat, že mám příliš rizikové portfolio?

Tržní propady mají i další pozitivní stránku – pomáhají investorům zjistit, jak skutečně vnímají riziko. Tedy ne teoreticky na papíře, ale reálně ve stresu. To, že se člověk během poklesu trhu necítí dobře, neznamená, že udělal chybu. Ale může to být signál, že rizikový profil jeho portfolia neodpovídá jeho psychické odolnosti.

Jedním z často podceňovaných prvků investičního profilu je schopnost zachovat klid, když trh padá. Pokud někdo kvůli investicím špatně spí, neustále o nich přemýšlí, nebo dokonce zvažuje vystoupit z trhu, pak je na místě přehodnotit, zda jeho alokace není příliš agresivní.

Naopak pokud někdo s dlouhým investičním horizontem zůstává klidný a momentální volatilita ho nijak nevyvádí z míry, může to znamenat, že je jako investor připravený na dynamičtější přístup.

Propad trhu je tedy nejen stresovým testem finančního plánu, ale i příležitostí přehodnotit, zda vybrané portfolio skutečně odpovídá vaší schopnosti unést riziko.

Závěr: Co tedy při propadu dělat? Vlastně nic.

Když trhy padají, je přirozené chtít něco dělat. Ale ve většině případů je nejlepší strategií nedělat nic – tedy držet se svého plánu, který vznikl v době, kdy byla situace klidná.

Je důležité připomenout, že finanční plán musí počítat s tím, že trhy občas zaznamenají hluboký propad. Pokud by takové situace nebyly jeho součástí, nešlo by o realistický plán.

Samozřejmě – ekonomika může skutečně zpomalit (třeba kvůli Trumpovým clům), zisky firem mohou klesnout a ceny akcií mohou opět začít padat. Ale právě proto má smysl:

• mít nastaven odpovídající rizikový profil,
• mít nouzovou rezervu v hotovosti,
• investovat dlouhodobě a disciplinovaně.

V krizových chvílích nebývá největším rizikem samotný pokles, ale špatná rozhodnutí investora: prodat na dně a pak zmeškat následné zotavení. Zpětně se vše může jevit jako jasné a logické – ale ve chvíli nejistoty není snadné rozhodovat se racionálně. Právě tehdy je naprosto klíčové držet se plánu, nepodléhat emocím a věřit dlouhodobé síle trhů.

Zdroj: Edward (autor: Martin Cimprich, investiční analytik)