Čekání na recesi a dva důvody proč by nakonec nastat nemusela

Letošní rok zažívají akciové trhy výrazné propady. Hlavním důvodem je vysoká míra inflace a reakce centrálních bank, které zvyšují úrokové sazby. Taková situace zde nebyla přes 30 let, alespoň co se vyspělých ekonomik týká. Otázkou v současné době je, zda se ekonomiky právě kvůli zvyšování úrokových sazeb dostanou do recese. V případě největší světové ekonomiky USA, která je lakmusovým papírkem pro investory, by ale výraznější propad hospodářství nastat neměl. Jaké jsou pro to důvody?

Je téměř jisté, že USA mohou zažít v následujících čtvrtletích mírný propad růstu HDP. Nicméně v tomto případě půjde spíše o technickou recesi, a ne o recesi v pravém slova smyslu, která by vytvářela řady nezaměstnaných před úřady práce.

Trh práce je v USA v současnosti silný, a to se promítá i do spotřebitelských výdajů, které jsou stále velmi stabilní. Nicméně zvyšování úrokových sazeb ze strany bankéřů vyvolává obavy, že ekonomický růst bude podkopán. Existují dva důvody, proč se tak stát nemusí.

Menší vliv sazeb

První důvodem je skutečnost, že úrokové sazby již nemají takový vliv na reálnou ekonomiku jako v minulém století. Dnes generuje 82 procent pracovních míst v USA sektor služeb. A služby jsou obecně daleko více imunní vůči zvyšování úrokových sazeb. Ano, vyšší sazby mohou ovlivnit stavebnictví a průmysl, nicméně tyto sektoru tvoří již daleko menší podíl na HDP než v minulosti.

Druhý důvod je aktuální nižší stupeň utahování měnové politiky ve srovnání s minulostí. V 80. letech musela americká centrální banka ke zkrocení inflace zvýšit základní úrokovou sazbu až k 15 procentům. Dnes se v USA očekává zvýšení sazeb pouze ke čtyřem procentům, aby se inflace dostala pod kontrolu. Navíc inflace je v současné době tažena spíše nedostatkem na straně nabídky (válka na Ukrajině, covidem narušené odběratelsko-dodavatelské vztahy atd.) a je jen otázkou času, kdy se strana nabídky přizpůsobí.

Stabilnější prostředí

V průběhu posledních sta let dochází v USA ke snižování ekonomické nestability a výkyvů hospodářství. Tabulka níže ukazuje, jak se v uplynulých dekádách vyvíjela směrodatná odchylka změny HDP a osobní spotřeby na čtvrtletní bázi. Vidíme, že dochází ke snižování rozkolísanosti HDP i osobní spotřeby. Tím se i ekonomické nejistoty spotřebitelů za posledních 100 let výrazně snížily.

Důvody, které vedly ke snížení ekonomických nejistot, jsou především zvýšená schopnost fiskální a monetární politiky, tedy vlád a centrálních bank, reagovat na výkyvy v rámci hospodářského cyklu a také změna struktury hospodářství ve prospěch sektoru služeb za posledních sto let. Ptáte-li se, zda v příštích 12 měsících nastane v USA recese, která by stála za povšimnutí a likvidovala ve velkém firmy a pracovní místa, tak odpověď zní, že nikoliv.