Socotra… Nikdy jste o ní neslyšeli? My také ne.
Před rokem a půl náhodný pohled na fotky z tohoto nádherného ostrova a mně bylo jasné, že dřív nebo později tam pojedeme.
Sám si člověk letenku na Socotru nekoupí a vízum nevyřídí. To musí pouze licencovaná agentura. S lidmi na správném místě toto proběhlo naprosto hladce. A Tereza Homolová, spolumajitelka Socotra Exclusive Tours, dokázala nemožné. Tým řidičů, průvodců a kuchařů, kteří fungují jako hodně dobře promazané soukolí, nás provedli divočinou na nejkrásnější místa na světě. Místa, kde den začíná v 5 ráno a v 5 odpoledne zapadá slunce. Místa, kde pevninu omývá Arabské moře nebo Indický oceán.
Díky tomuto týmu jsme dojeli na spaní do kempu Ameq, Detwah, Delisha nebo nádherný Araher. Většinou to byla pláž a výjimečně tam byla i toaleta a sprcha. Na těchto kempovacích místech kuchaři vykouzlili ve svém stanu místní speciality, každý den čerstvé ryby a zajistili pitný režim.
Detwah se lišil. Byl to les dračích stromů. Nebe plné hvězd, naprosto bez světelného smogu, byl další neskutečný zážitek.
V kaňonu Derhur jsme si našli jezírko na koupání jenom pro nás a ve Vádí Kalysam jsme zažili nefalšovaný, divoký, rybí peeling.
Když nás na člunech dovezli na Shuab, už jsme byli nadšeni z cesty, protože taková hejna delfínů nikdo z nás neviděl. Shuab, kde byla jenom naše skupina, na plážích krabi a v moři rejnoci a čtverzubci byla ta nejhezčí pláž a moře (myslím, že na světě). Tam, kde tři odstíny modré přecházejí ve fialkové vršky vlnek, vydržíte 2 hodiny ve vodě a čas vůbec nevnímáte. Na pláži kostra karety, včetně lebky a krunýře, dodalo místu opravdovou divokost.
Každodenní výšlap do hor nebo na duny nás stál hodně sil, ale vždy to stálo za to. Ať jsme se po cestě koupali v jezírku Homhil nebo byla na konci jeskyně Hog Cave. Tam ještě kilometrový trek s čelovkami. A když jsme jeden podvečer dorazili za cavemanem, který s námi prošel víc než kilometr mělkého moře, aby nám ukázal vše co tam žije, víc bychom toho za jeden den už nestihli.
Co je pro Socotru typické a vlastně úplně na všech obrázcích, jsou místní endemity. Dračí stromy a lahvové stromy. Ty nelze popsat. Ty se musí vidět naživo.
Když už jsme si mysleli, že zážitky ani za rok nevstřebáme, tak jsme se ocitli v Dihamri, kde jsme 2 hodiny šnorchlovali. Vidět pod sebou to, co znáte jen z těch nejhezčích mořských akvárií, to vás opravdu zasáhne v tom nejlepším slova smyslu.
Všude na těchto místech wifi, signál, elektrika? Zapomeňte.
Proti tomu všemu vesničky a hlavní město Hadibo. Všude tolik odpadků, že člověk zírá. Nikdo to neřeší. Všudypřítomné kozy něco z odpadků zlikvidují. Rády mají karton. Koza je také největší obratlovec, který na Socotře žije. Potom ještě ve velkém počtu užitečný, sup mrchožravý.
Procházka městem, ženy, až na hlavu zahalené, byla velmi poučná. Každý se zamyslel nad tím, co je vlastně k životu potřeba. Na Socotře totiž takřka nic.
Kdo má alespoň trochu dobrodružného ducha a Socotra vás zaujala, jeďte. Bohužel to vypadá, že tento ráj na zemi se začne brzy měnit. Minimálně výstavbou hotelů, pozemky už se ve velkém skupují.
Snad to nepůjde moc rychle…….
Na koho se obrátit
Zaujal vás tento článek o Socotře? Neváhejte mne kontaktovat
