Ke třicátým narozeninám dostalo stavební spoření, které od roku 1993 patří k mimořádně populárním produktům, „dar“, jenž na první pohled vypadá jako danajský. V rámci plánovaných úspor v rozpočtu vláda navrhuje omezení státní podpory ze současných maximálně 2000 korun na poloviční částku. Již dříve byly také oznámeny změny ve spoření na penzi. Zde dojde naopak k navýšení státního příspěvku, ale člověk si bude muset zároveň spořit více, aby na příspěvek dosáhl. Jak se změny projeví v praxi?
Omezení státní podpory stavebního spoření je kompromis. Ve hře bylo i její úplné zrušení, což by pravděpodobně vedlo k zániku stavebního spoření, jak ho známe. Stavební spořitelny by se nejspíše transformovaly na poskytovatele nezajištěných úvěrů. Ale ani představený záměr v rámci ozdravného balíčku není potvrzením zachování stavebního spoření. V polovině května ještě neznáme detaily a zatím jde tedy stále jen o návrh.
Zhodnocení klesne
Jisté je, že se snížením státní podpory klesne zhodnocení, které doteď mohlo být cca 6,5 % ročně. Celkové zhodnocení vkladů bude záležet na budoucím vývoji úrokových sazeb. Hlavním smyslem stavebka je nicméně získání levnějšího úvěru pro pořízení či rekonstrukci bydlení.
Co se v posledních týdnech diskutovalo zejména, je budoucí zaměření na oblast vylepšení energetických parametrů nemovitosti. Znění návrhu potvrzuje tento směr, a to, že úvěry ze stavebního spoření se budou poskytovat na realizaci energeticky úsporných opatření, primárně domácnostem. Opět ale bude nutné upřesnit, jak bude účelovost definována a jak budou tyto nově specifikované účely financování preferovány.
Když shrneme, co víme, tak návrh je prozatím příliš stručný, aby se z něho dalo vycházet pro přesnější závěry. Pro lepší odhad toho, jak se bude transformace stavebních spořitelen a tohoto 30 let starého produktu vyvíjet, si musíme počkat na konkrétní podobu návrhu.
Vyšší příspěvek za vyšší vklad
Změn se podle dřívějších vládních návrhů dočká i spoření na penzi. A zde jsou návrhy jasnější. Vládní novela počítá se změnou příspěvkové struktury u penzijního připojištění. Zatímco doteď přidával stát měsíčně 90 korun od 300 vložených korun na účet, nově by měl přispívat rovnou stokorunou, ale až od vložené pětistovky. Na nejvyšší státní podporu by dosáhli lidé, kteří spoří 1 700 korun, stát by jim přispěl 340 korun měsíčně. Maximální státní příspěvek jen nyní 230 korun za měsíc.
Tuto změnu lze považovat za krok správným směrem. Stát potřebuje, aby měli občané na penzi naspořeno více, a tímto je k tomu může motivovat. Problém může nastat teoreticky u smluv pro děti. Pokud má někdo smlouvu uzavřenou pro sebe a ještě takto spoří na penzi pro několik dětí, může navýšení znamenat už významnější výdaj pro rodinný rozpočet.
Větší úspory na penzi
Navýšení pravidelných příspěvků by se mělo po letech projevit větším naspořeným polštářem na penzi. Když vezmeme do úvahy jen navýšení příspěvku z 300 na 500 Kč (bez státního příspěvku, který se také zhodnocuje), mělo po 20 letech v dynamičtější investici znamenat toto navýšení o cca 100 000 Kč více.
Takové zhodnocení se týká právě dynamičtějších typů strategií, kdy se historická průměrná výkonnost pohybuje mezi 5 a 6 procenty. Jiným příběhem jsou transformované penzijní fondy, které mají garanci nezáporného zhodnocení za cenu výnosů okolo 1 až 1,5 procenta ročně. Loni tak už šestý rok v řadě ani neporazily inflaci. A letošní rok tomu nebude jinak. I navýšený státní příspěvek zde tak časem může inflace „požrat“. Pokud má před sebou člověk investiční horizont delší než 10 let, přechod na dynamičtější strategii se mu vyplatí minimálně zvážit.
Vedle toho, že je „penzijko“ v dnešní době vhodným základem pro dlouhodobé spoření na důchod. Má jednu skvělou vlastnost, a tou je předdůchod. Pokud spoříme dostatečně dlouho, lze do penze odejít až o pět let dříve.
Zároveň je třeba pamatovat na to, že doplňkové penzijní spoření je dlouhodobý nástroj s horizontem v desítkách let a ne všechny cíle klientů jsou takto vzdálené. Je tedy vhodné, aby klienti ve svém portfoliu měli i další nástroje, jako jsou například podílové fondy a ETF. Ty jim pomohou řešit i další investiční cíle, které nastanou dříve (například pořízení bydlení), případně jsou vhodné pro jednorázové či vyšší pravidelné investice.
Libor Vojta Ostatek, hypoteční expert & Jiří Pech, investiční analytik | Broker Trust
Na koho se obrátit
Zaujal vás tento článek? Neváhejte nás kontaktovat
