Peníze na účtu jsou po ruce.
Ale pracují pro vás?

Češi mají v bankách stále více peněz. To je na jednu stranu dobrá zpráva - vytváříme si rezervy a domácnosti jsou finančně silnější. Na druhou stranu ale velká část prostředků zůstává na účtech s úročením, které dlouhodobě nedokáže porazit ani inflaci.

Peníze na účtu nejsou chyba

Rozhodně nechceme říkat, že všechny peníze mají být investované. Právě naopak. Každá rodina by měla mít dostatečnou rychle dostupnou finanční rezervu. Peníze určené na běžné výdaje, nenadálou opravu auta či domácnosti nebo několik měsíců výpadku příjmu mají být bezpečné a snadno dostupné.

Problém nastává ve chvíli, kdy na běžném nebo málo úročeném účtu dlouhodobě leží výrazně více peněz, než skutečně potřebujeme. Podle statistik České národní banky měly domácnosti v březnu 2026 v českých bankách uloženo přibližně 4,07 bilionu korun. O rok dříve to bylo 3,87 bilionu. Za jediný rok tak objem vkladů domácností narostl zhruba o 209 miliard korun.

V červenci 2026 činila podle ČNB průměrná sazba na běžných účtech domácností pouze 0,15 % ročně. Pokud peníze dlouhodobě vydělávají méně než inflace, číslo na výpisu sice neklesá, ale klesá množství věcí a služeb, které si za tyto peníze můžeme koupit.

 

Co udělá 300 000 Kč za jeden rok?

Vezměme velmi jednoduchý modelový příklad. Máme 300 000 Kč, které celý rok nepotřebujeme.

Rozdíl proti průměrně úročenému běžnému účtu: 17 550 Kč za jediný rok před zohledněním daňového režimu investice.

Šestiprocentní výnos samozřejmě není garantovaný a hodnota investice může v průběhu času kolísat. Smyslem příkladu není slíbit konkrétní výnos, ale ukázat, jak velký rozdíl dokáže dlouhodobě vytvořit způsob, jakým s volnými penězi pracujeme.

 

Nejdříve si položme otázku: Kdy budu peníze potřebovat?

To je podle nás důležitější otázka než „Kam mám investovat?“. Peníze, které můžeme potřebovat příští měsíc, mají být uloženy jinak než prostředky, které máme připravené na dobu za tři, pět nebo deset let.

Proto se při správě financí řídíme klasickými zásadami investičního trojúhelníku:

  • VÝNOS - kolik mohou peníze vydělat.
  • RIZIKO - jak může jejich hodnota v průběhu času kolísat.
  • LIKVIDITA - jak rychle a za jakých podmínek můžeme mít peníze znovu na svém bankovním účtu.

Tyto tři vlastnosti spolu vždy souvisejí. Nelze dlouhodobě očekávat současně vysoký výnos, nulové riziko a okamžitou dostupnost peněz. Proto nedává smysl hledat jeden nejlepší produkt pro všechny peníze. Smysl dává peníze rozdělit podle jejich účelu a času, kdy je budeme potřebovat.

 

Každé peníze mohou mít jiný úkol

Jedna část může tvořit okamžitou rezervu na běžném nebo spořicím účtu. Další část prostředků, které pravděpodobně nebudeme krátkodobě potřebovat, může být umístěna například v konzervativnějších nástrojích peněžního nebo dluhopisového trhu. Peníze s delším horizontem mohou být součástí širšího diverzifikovaného portfolia využívajícího dluhopisové, akciové nebo další investiční nástroje.

Čím delší dobu máme k dispozici, tím více možností máme. A právě čas může investorovi přinést ještě jednu významnou výhodu.

 

Tři roky mohou změnit i způsob zdanění

U fyzických osob existuje u cenných papírů důležitý takzvaný časový test. Pokud mezi nabytím a prodejem cenného papíru uplynou více než tři roky a jsou splněny zákonné podmínky, může být příjem z jeho prodeje osvobozen od daně z příjmů. To se může vztahovat například také na podílové listy investičních fondů.

To je významný rozdíl proti běžnému bankovnímu účtu, kde je úrok fyzické osoby standardně zatížen 15% srážkovou daní. Je však důležité dodat, že tříletý časový test neznamená automaticky, že je bez daně jakýkoliv investiční výnos. Rozhoduje konkrétní druh investice, způsob, jakým výnos vzniká, doba držby i situace konkrétního investora.

 

A co když budu peníze potřebovat dříve?

Tříletý daňový test není tříletá blokace peněz. To jsou dvě rozdílné věci. U řady likvidních investičních nástrojů je možné investici prodat i podstatně dříve a následně převést prostředky zpět na bankovní účet. Předčasným prodejem ale nemusí být splněna podmínka pro daňové osvobození a zároveň je třeba respektovat aktuální tržní cenu investice.

Proto už při sestavování portfolia řešíme tři praktické otázky:

  • Kolik peněz musí být dostupných okamžitě?
  • Kolik můžeme nechat pracovat rok či dva?
  • A kolik prostředků skutečně nepotřebujeme tři, pět nebo deset let?

Teprve potom hledáme vhodné nástroje a jejich správné nastavení.

NÁŠ POHLED

Nenechávejte peníze ležet ladem. Ale ani je všechny bezhlavě neinvestujte.

Dobře nastavené finance mají mít několik vrstev. Peníze, které potřebujeme pro každodenní život a bezpečnou rezervu, mají být rychle dostupné. U dalších prostředků bychom měli chtít alespoň to, aby dlouhodobě neztrácely svoji reálnou hodnotu. A u peněz, které máme k dispozici na delší dobu, je přirozené chtít, aby nám vedle ochrany před inflací přinesly také něco navíc.

Rozhodující přitom není pouze výnos. Sledujeme výnos, riziko a likviditu a hledáme mezi nimi rovnováhu odpovídající konkrétnímu cíli klienta.

Máte na účtech prostředky, o kterých víte, že je v nejbližší době nebudete potřebovat? Poraďte se s námi, jak je rozdělit tak, aby zůstala zachována potřebná dostupnost peněz, ale zároveň zbytečně neztrácely hodnotu. A pokud to umožní váš časový horizont a zvolený nástroj, můžeme při správném nastavení využít i zákonné daňové výhody.

Zdroj tržních dat: Česká národní banka a Finanční správa ČR. Údaje o bankovních vkladech a úrokových sazbách vycházejí z údajů dostupných v roce 2026.

Tento text má informační charakter a nepředstavuje individuální investiční, právní ani daňové doporučení. Výnos investičních nástrojů není garantován a jejich hodnota může růst i klesat. Daňový režim závisí na konkrétní situaci investora a typu investice.