Odškodnění duševních útrap po dopravní nehodě. Znáte problematiku sekundárních obětí?

Odškodnění duševních útrap sekundárních obětí: Příklad z praxe

Paní Lucie měla v zimě tragickou dopravní nehodu, jejímž viníkem byl nepozorný řidič nákladního vozidla. Při nehodě zemřely Lucčiny dvě děti ve věku osm a deset let a za měsíc po nehodě podlehla vážným zraněním bohužel i ona. Její přítel a otec obou dětí pan Luboš přišel o celou rodinu. Zůstal zcela sám, pouze se svými rodiči.

Luboš a jeho rodiče měli jako pozůstalí – tedy sekundární oběti dopravní nehody – nárok na odškodnění duševních útrap v souvislosti s úmrtím Lucie a obou dětí.

Na odškodnění má nejčastěji nárok nejbližší rodina: manžel, manželka, děti, rodiče, sourozenci a prarodiče. Jako další lze do okruhu oprávněných osob zahrnout i strýce, tety, bratrance, sestřenice a nejbližší přátele.

Poradna poškozeného zajistila zastoupení klientů v trestním řízení a zejména pak při vyjednávání s pojišťovnou o výši pojistného plnění za duševní útrapy. Za účelem podrobné analýzy vztahů v rodině a popisu duševních útrap proběhlo celkem šest schůzek s pozůstalou rodinou a jedna schůzka s odpovědnou pojišťovnou ohledně vyjednávání výše plnění. Pojišťovna zaplatila Lubošovi za duševní útrapy celkem 2 800 000 Kč a každému prarodiči 450 000 Kč. S pojišťovnou dále probíhalo jednání ohledně možných rentových nároků.

Víte, že…?
Nárok na odškodnění duševních útrap příbuzných vzniká nejen při úmrtí, ale také při vážných úrazech.

Jak na vyčíslení duševních útrap

Nárok na odškodnění duševních útrap je zakotven v občanském zákoníku, konkrétně v paragrafu 2959: „Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“

Finanční kompenzace je vyplácena z povinného ručení vozidla, jehož provozem byla dopravní nehoda způsobena a výše odškodnění tedy není zákonem fixně dána. Určuje se individuálně na základě příbuznosti a blízkosti oprávněných osob, kdy musí být prokázána intenzita vzájemných vztahů.

Rozhodovací praxe soudů vychází při určení výše odškodnění za duševní útrapy aktuálně z částky, která činí dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční mzdy za rok předcházející smrti poškozeného. Ta může sloužit jako jakési vodítko nebo pro základní představu o tom, v jaké výši se plnění za duševní útrapy pohybuje.

Pro konkrétnější představu v roce 2021 činila hrubá měsíční nominální mzda částku ve výši 37 839 Kč, základní částka pro odčinění duševních útrap je tedy 756 780 Kč.

Navýšení nebo ponížení této částky pak závisí na výše uvedeném – na doložení intenzity vztahů se zemřelým a na schopnosti tuto skutečnost vyjádřit, ať už písemně nebo fotografiemi, videonahrávkami a podobně.

V konkrétních případech může být přihlédnuto i k dalším kritériím, která kromě kvality vztahů zahrnují například i věk zesnulého, hmotnou závislost pozůstalých na něm nebo skutečnost, že sekundární oběť byla očitým svědkem tragické události.

Na straně škůdce mohou být pak zohledněna kritéria, jako je postoj ke škodní události, forma a míra zavinění, vyjádření lítosti, majetkové poměry a další okolnosti.

Víte, že…?
Ačkoli se běžně setkáváme a používáme pojem „odškodnění duševních útrap“, správným výrazem je „odčinění duševních útrap“. Je tomu tak z důvodu, že duševní útrapy jsou formou nemajetkové újmy, kterou nelze materiálně ani finančně nahradit ve smyslu odškodnění, jak jej užíváme při jiných událostech. V případě úmrtí blízké osoby pak přirozeně nelze ani stanovit náhradu, která by ztrátu lidského života zcela vyrovnala.

Jaké jsou další nároky pozůstalých??

Pro pozůstalé osoby je uplatnění nároku na odškodnění za duševní útrapy velmi bolestným procesem, stejně jako je pro ně psychicky náročná účast v trestním řízení proti viníkovi nehody.

V obou případech proto poškozeným nabízíme zastoupení, abychom pro ně vymohli maximální možné částky a další nároky, které jim náleží. Může se jednat například o náhradu nákladů na pohřeb nebo pozůstalostní rentu.

V našem případě pojišťovna doplatila pozůstalým dalších 500 000 Kč, a to na základě mimosoudní komunikace. Podle aktuální judikatury by mohli získat i vyšší odškodnění, nicméně neměli již sílu jít se svým nárokem k soudu. Nad rámec plnění z povinného ručení získali naši právníci pro pana Luboše i menší pojistné plnění z úrazového připojištění sedadel a nároky z životního pojištění zemřelé.

Pokud vás nebo vaše blízké postihla podobná událost, obraťte se na nás, pomůžeme vám získat spravedlivé odškodnění.