Ztížení společenského uplatnění | Pultar a partneři s.r.o.

Ztížení společenského uplatnění

Víte, jak se počítá „ztráta vyhlídek na lepší budoucnost“?

Nárok na peněžitou náhradu za ztížení společenského uplatnění vzniká poškozeným, kteří utrpí újmu na zdraví s trvalými následky a jsou tak doživotně omezeni ve své schopnosti uplatnit se v pracovním, osobním či společenském životě. Ke ztížení společenského uplatnění může dojít například v důsledku zranění při dopravní nehodě nebo po pracovním úrazu, na které se v tomto článku také zaměříme.

Hodnocení ztížení společenského uplatnění a způsob výpočtu jeho kompenzace není rozhodně jednoduchou záležitostí. Pojďme si o něm tedy říct více.

Náhrada za ztížení společenského uplatnění a její ukotvení v právních předpisech

Nejprve se společně podíváme na to, z jakého právního zázemí můžeme při uplatňování tohoto nároku vycházet. Zatímco v případě dopravní nehody se budeme odvolávat na občanský zákoník a navazující Metodiku Nejvyššího soudu, v případě pracovního úrazu to bude zákoník práce a příslušné nařízení vlády.

Výjimkou pak může být dopravní nehoda, která se stala při výkonu práce – na tuto situaci ještě upozorníme v závěru našeho článku.

Co je ztížení společenského uplatnění

Ztížení společenského uplatnění vyjadřuje ztrátu nebo omezení dosavadních schopností poškozeného uplatnit se ve všech myslitelných sférách lidského života.

Zjednodušeně můžeme také říct, že srovnáváme způsob života dané osoby před a po zdravotní újmě.

Z důvodu trvalých zdravotních následků může dojít dokonce k plnému vyřazení ze společenského uplatnění. Hovoří se také o takzvané ztrátě vyhlídek na lepší budoucnost.

V občanském zákoníku je ztížení společenského uplatnění ukotveno v § 2958 takto: „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“

Pokud se jedná o pracovní úraz pak nahlížíme do zmíněného zákoníku práce, který ztížení společenského uplatnění ošetřuje ve dvou odstavcích § 271c:

„1) Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2.

2) Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.“

Tolik tedy k řeči práva a náš teoretický výklad se může přesunout více k praxi. Na řadu nyní totiž přijdou „pomocné dokumenty“, které slouží k samotnému ohodnocení a výpočtu částky, kterou by měl poškozený obdržet.

Ztížení společenského uplatnění – metodika, procenta a co dalšího?

Metodice Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku) jsme psali již v článku o bolestném. Právě ona je tím dokumentem, ke kterému je doporučeno při výpočtu bolestného a ztížení společenského uplatnění přihlížet, respektive dle něj tyto nároky vyčíslit.

Metodika se skládá ze čtyř částí a my se podrobněji zaměříme na část C Aktivity a Participace (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, ve verzi upravené pro účely hodnocení ztížení společenského uplatnění).

Jak již bylo řečeno, ztížení společenského uplatnění se může projevit v mnoha oblastech života, které Metodika dělí do devíti kapitol.

  1. Učení se a aplikace znalostí
  2. Všeobecné úkoly a požadavky
  3. Komunikace
  4. Pohyblivost
  5. Péče o sebe
  6. Život v domácnosti
  7. Mezilidská jednání a vztahy
  8. Hlavní oblasti života
  9. Život komunitní, sociální a občanský

Každá z těchto kapitol pak obsahuje podrobný výčet takzvaných domén (činností a zapojení do životních situací), které se v rámci posouzení závažnosti trvalého zdravotního postižení hodnotí na škále obtížnosti při jejich zvládnutí od 0 do 100 %, přičemž 0 znamená žádná obtíž a 100 % úplná obtíž.

Součtem a dalšími matematickými operacemi u jednotlivých kapitol se poté dochází k výsledné procentuální hodnotě ztížení společenského uplatnění dané osoby.

Metodika nám říká, že za stoprocentní by bylo považováno plné vyřazení poškozeného ze všech sfér života (tj. plná ztráta kognitivních a pohybových funkcí, spojená s plnou ztrátou sebeobsluhy a jakéhokoliv zapojení se do společenských aktivit).

V návaznosti na to byla určena částka, která představuje pomyslnou hodnotu zmařeného, ale neskončeného lidského života, a to jako 400násobek průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného. Od této částky se pak odvíjí definitivní výpočet nároku na odškodnění.

Aktuálně (k datu vydání článku) vycházíme z průměrné měsíční mzdy za rok 2020, která činí 35 611 Kč, a její čtyřsetnásobek je tedy 14 244 400 Kč.

Náš výklad je v tomto směru stále zjednodušující a nezahrnuje složitý mechanismus celého postupu, k primárnímu pochopení problematiky by měl být ale postačující. Jak náročný proces to v praxi může být, dokazují několikastránkové posudky našich znalců.

Výpočet ztížení společenského uplatnění u  pracovního úrazu

Pokud dojde ke ztížení společenského uplatnění v důsledku pracovního úrazu, bude místo výše popsané Metodiky použito nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které obsahuje v § 1, odst. 2 definici v tomto znění:

„Ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen „trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.“

Součástí tohoto nařízení je dále příloha č. 3, která stanoví počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví například takto:

Následky poranění hlavy a neurotraumat v oblasti duševních poruch a poruch chování podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušným psychiatrickým pracovištěm)

  • 1.7 – lehké: 800
  • 1.8 – středně těžké: 2000
  • 1.9 – těžké: 2600
  • 1.10 – zvlášť těžké: 3000
  • 1.11 – úplné, ztráta všech duševních kompetencí: 6000

Stejně jako v případě bolestného se zde součet bodů násobí hodnotou jednoho bodu, která aktuálně činí 250 Kč.

Ztížení společenského uplatnění: výpočet u dopravní nehody, která se stala při výkonu práce

Specifickým případem může být odškodnění dopravní nehody, která se stala v rámci výkonu pracovních povinností. Poškozené v takovém případě upozorňujeme na fakt, že uplatnění nároků dle občanského zákoníku a Metodiky Nejvyššího soudu pro ně může být výhodnější než výpočet podle zákoníku práce a z něj vycházejícího vládního nařízení.

Kdy mám nárok na ztížení společenského uplatnění? Promlčení a další lhůty

Ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí v okamžiku, kdy je zdravotní stav poškozeného relativně ustálený a je možné následky zranění nebo úrazu označit za trvalé.

Nejčastěji to bývá po uplynutí jednoho roku od vzniklé újmy na zdraví, ale nemusí to být výlučným pravidlem. U devastačních následků, jako je například ztráta končetiny nebo ochrnutí, je možné k němu přistoupit i v kratší lhůtě. Při komplikovanější léčbě se může naopak tato doba prodloužit.

Promlčecí lhůta na uplatnění nároku za ztížení společenského uplatnění je stanovena na tři roky. Nepočítá se ovšem od data vzniku zranění nebo úrazu, ale právě od okamžiku, kdy dojde k ustálení zdravotního stavu. Ovšem pozor, u pracovních úrazů platí, že běží nejdříve rok od úrazu, a to i v případě, kdy k ustálení zdravotního stavu došlo dříve.

Popis a vyjádření ztížení společenského uplatnění. Formulář pojišťovny nahraďte odborným posudkem

V praxi se vám může stát, že k vyjádření nároku na peněžitou náhradu za ztížení společenského uplatnění obdržíte od pojišťovny formulář, který může vyplnit ošetřující nebo praktický lékař. Na základě našich dlouholetých zkušeností tento postup ale rozhodně nedoporučujeme.

Jak vyplývá z našeho textu, ohodnocení a uplatnění tohoto nároku vyžaduje komplexní přehled v celé problematice, odborné znalosti a zkušenosti z praxe.

Posudek o ztížení společenského uplatnění tedy nechte raději na odbornících, kterými jsou specializovaní znalci. Předejdete tak situaci, kdy můžete být na základě neúplně nebo nesprávně vyplněného formuláře připraveni o nemalou finanční částku.

Znalec je také schopen se vyjádřit k okamžiku ustálení zdravotního stavu, který je ve světle hlídání běhu promlčecí lhůty podstatný, jak jsme již uvedli výše.

Potřebujete s uplatněním nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění naši pomoc? Neváhejte se na nás obrátit, jsme tu pro vás.

Na koho se obrátit

Zaujal vás tento článek? Neváhejte nás kontaktovat